Girona zpáteční 2.díl
Přidat foto
Mont Ventoux
Mont Ventoux
Mont Ventoux, s kempováním se tu moc nemažou, na tomhle parkovišti je nějaký obytňák snad každý den v roce
Suse-la-Rousse, namísto návštěvy zámku jsem tady věnoval půlhodinku výměně lanka řazení, vyšťourat roztřepený zbytek z páky vždycky chvíli trvá (a pro tentokrát to odnesl jeden šroubek krytu páky který jsem po jeho čtvrtém upadnutí na dlažbě už nenašel a tak zůstal ve Francii (zato jsem tam našel spoustu jiných věcí - matičky, vlásenky, imbusy - nic z toho ale nebylo ode mě)
první jaderka, kterou na cestě podél Rhony míjím - Tricastinská
Rhona u Donzere
most přes Rhonu u Donzére
most přes Rhonu u Viviers
most přes Rhonu u Rochemaure
hrad Rochemaure
jaderka Cruas
jeden z přítoků do Rhony u Le Pouzin - je libo po mostě nebo brod?
u Rhony
jez u Beauchastel, větrný rukáv, z jeho tvaru (na kterém proužku se lomí dolů) lze jednoduše spočítat aktuální rychlost větru, bohužel přímo proti mě
Saint-Christophe La Grotte (nahoru jsem to vzal pěší trasou abych se vyhnul silničnímu tunelu), prý sjízdné, podle mě jedině shora dolů na fullu
snad jediné vyznačené sedlo na celé trase
objížďka, takových bylo nepočítaně, většinou šlo skrz, sem jsem ale nejel protože dole chyběl most
ecole elementaire = základní škola, skoro v každé vesnici, vedle pak bývá Mairie = radnice
Annecy
Annecy
most přes Les Usses, nyní už jem pro pěší a cyklisty, nový silniční je hned vedle
Ženeva
Jak člověk stárne, tak zpomaluje. Naštěstí mu to taky začíná míň vadit. Takže i když původní plán byl ujet to domů za týden (max. 8dní), i těch 9,5dní (227 hodin) nakonec nebylo špatných když vezmu v úvahu, že
- skoro všechny dny bylo vedro nad +30 s bezoblačnou oblohou
- centrum každého města jsem prošel pěšky (to pak průměr rychle padá)
- kvůli absenci dvou mostů a dalším objíždˇkám trasa narostla asi o 100km
- bohužel všechny technické problémy (lanko řazení, destičky, lepení, stávkování garmina, ulomení obou bidonů) mi vyšly na dopolední dobu která je nejvhodnější pro jízdu, to se pak v odpoledních vedrech těžko dohání
- od Španělska až do Ženevy protivítr, především na pobřeží a pak podél Rhony určitě 10–15m/s (viz foto větrného rukávu) – jednu chvíli jsem se chytil do háku za dva důchodce na elektrokolech kteří na rovinatém štěrku podél Rhony drželi 20km/hod, ale tohle vražedné tempo jsem vydržel asi jen deset minut, pak jsem odpadnul. Vypadá až směšně to, když se míjím s protijedoucími cyklisty a na nich vlaje oblečení směrem dopředu a oblak prachu který na štěrku vyrábějí se sune pár metrů před nimi, za nimi už je čisto. Paradoxně se pak nejlíp jelo v bouřce u Bodamského jezera (konečně vítr do zad) a následném několikahodinovém dešti (to nefoukalo vůbec).
(vloženo 26.6.25)
Komentáře
Na tohle je potřeba mít srdce dobrodruha a neotřesitelnou morálku.
Moje poklona.
Krása!
Ta plošina na obr. 2 je připomínka francouzských základen jaderných raket. V 80. letech zde fungovaly dvě baterie s celkem 18 sily raket S3 s termonukleární hlavicí. Sila byla rozmístěna v prostoru mezi Rustrelem a Ventoux. Komunikační centra byla dvě na hřebeni Mont Ventoux (jedno z nich viz obrázek), na hřebeni SV nad Aurelem bylo jedno ze dvou stanovišť řízení palby, druhé bylo dole u Rustrelu. Vše se dá nalézt na mapách.cz, stačí zadat „SSBS“, takže je možné si udělat „termojadernou“ cykloturistiku :-) .
Lepší se potit na kole, než se potit v práci.
