Skotsko po X-té
Přidat foto
Kinlochleven - Kenneth trail
Slavný Lollipop a jeho "klidná strana"
Sgúrr Eilde Mór
Black Water Dam
Zbytky pravěkého lesa skotských borovic, co je za války vykáceli a nadělali z nich bedny, aby bylo do čeho cpát munici
Vymleté koryto řeky pod parkovištěm v Kinlochleven
Kousek od Glencoe - svážné rameno pro lom
Hroby zemřelých při stavbě Black Water Dam
Dost možná nejslavnější trail v KInlochleven - Cioran path
Pod Binnein Mór
Glenfinnan kousek od bradavického expresu
Sgúrr Eilde Mór - sjezd od Binnein Mór
Zakapotované potrubí z přehrady Black Water
Výpust z přehrady Black water
Bradavický expres - Glenfinnan
Staré potrubí Black Water Dam. šlapací trail vede podél
Applecross
Torridonské hory a cesta k troskám letadla - Loch Coire Mhic F.
Torridonský Lollipop a jeho slabs strana
Glencoe/Kinlochleven, Glenfinnan, Applecross a Torridonský hory.
Počasí klasika – nahoru dolů. Světlo zas o mnohem mnohem lepší než kdykoliv předtím. Midges nebývale útočný – dali nám nažrat, resp. my jim víc než za všechny předešlý cesty současně :-).
(vloženo 2.8.26)
Komentáře
Děkujem všem :-)
Ještě tu padl dotaz na to ježdění v krátkým a teploty. Bylo mezi 15 a 18 °C celou dobu. Když se člověk hejbal a nebyl vysloveně vichr, tak kraťasy a triko s dlouhým úplně v pohodě, i jsme se zapotili. Největší kosa byla u jezera Loch Coire Mhic Fhearchair, kde nás chytil déšť a vítr, ale spravily to návleky na nohy, membránová větrovka a nepromok rukavice. Samozřejmě jsme byli pořád zmáčení, na sušení ale skvěle posloužila klimatizace v autě zapnutá na max na přední sklo. Boty to dokázalo vysušit za 20 minut :-)
Krása
Tak tohle je veliká paráda. Krásné fotky a určitě ještě hezčí zážitky! Na Skotsko moc rád vzpomínám.
Tak já taky přidám pár mobilovek..
Moje (narozdíl od lazzy) první Skotsko. Krajina, která xcéčkaři jasně řekne Tady na šlapání do kopce zapomeň. A jo, občas i Tady na sjíždění z kopce zapomeň :-) Projeli a prošli jsme divoká a pustá místa, kde jsme jen výjimečně někoho potkali. Bajkery za celou dobu jen tři, dva fousatý rozesmátý Skoty s oházenejma zadkama a jednoho houževnatýho šedesátníka na obrněným fatbiku. Ani kousek baterky nikde. Na pobřeží v Shieldaigu dva místní kluci na fullech, tak deset, dvanáct, na zadních kolech, jako by se nechumelilo. Mají to tam asi v genech :-)
Počasí hodně připomíná Island. Ráno beznadějná deka a déšť, kterou kolem poledne roztrhá vichr, trochu na vás zamachruje slunce, aby za pár hodin zase přitáhla prška. Nakonec se večer vše neomylně uklidní a nastoupí krvelační midges. Díky nim je ve skotských kempech večer pusto a klid, páč venku by vydržel jen Terminátor s Pinocchiem :-)
Prostě Skotsko se vtiskne – v dobrém (nádherném) i horším (úděsném). Vracet se do reálu jde velmi těžko..
jIrI: No vidíš, na mě to působí antidepresivně. Depku mám tady z toho pekla, ve kterém se nedá nic dělat.. ¯\_(ツ)_/¯
Slušně depresivní fotky z opuštěné krajiny, zvlášť v porovnání s aktuálním slunným létem v ČR.
Jako z pohádky. :-)
Moc pěkná krajina a počasí typické pro severní šířky. Docela se divím, že máte skoro všude krátký. A to i ve sjezdech. Kolik bylo stupňů? Díky za report.
*
Verynajsbjutiful! Ve Skotsku jsem byl jednou bez kola, a někdy bych tam chtěl vrátit ještě i s tím kolem… Tak trochu závist! ;-)))
Děkujem.
Něco jsem k fotkám připsal. Ale obrázky jsou zpřeházené, takže to bude nejspíš stejně informační chaos.
Horizontů jsem si nevšiml. Tak snad příště lépe :-)
Jako vždy vizuálně velmi zajímavý report. Ty antropogenní tvary, útvary a stavby by chtěly alespooň stručný popis (pokud možno) k dokreslení atmosféry.
Tak to jsem si pošmákl. Skotsko je top lokalita. Jen pozor na ty horizonty, v první půlce ti to dost lítá, což zejména u úvodní fotky je škoda.
Všude zeleno, kde nic, tu nic, nikde ani noha, nikde ani ruka … a najednou kostelík a v něm lidi. K některým fotkám bych potřeboval asi popisky na co že se to dívám. K tomu zelenýmu ani ne, spíš ty kamenný věci jsou zajímavý :-) Hmyzáci jsou otravní a ještě když pijou krev, brrrr.
Je vidět, že Mamka si umí užívat.
