Po stopách Toufarových
Přidat foto
Budova bývalého Borůvkova sanatoria. 19 let po Toufarovy zde zemřel Jan Palach.
Start v 5 ráno měl výhodu v úplně prázdné Praze.
Start v 5 ráno měl výhodu v úplně prázdné Praze.
Neuvěřitelné - úplně prázdná náplavka.
Před Mnichovicema.
Gravel porno před Číhoští.
Na téhle zastávce jsme spali na Bohemia Divide 25. Nejlepší.
Kostel v Číhošti.
Fara.
WC otevřený 24/7, vytápěný, osvětlený, čistý. To nás ohromilo opět na Bohemia Divide 25.
Kostel v Zahrádce. Zde působil Toufar během války a několik let po ní. Odsud byl přeložen do Číhošti.
Blížím se pomalu do cíle.
Suma sumárum takto.
Příběh pátera Josefa Toufara je pro mě fascinující od jeho počátků, přes touhu po kněžském povolání, kterou si mohl splnit až po smrti otce, až po hrůznou podobu jeho konce. Proto jsem téma této vyjížďky věnoval jemu a vzal to vlastně od konce. Začal jsem u budovy bývalého Borůvkova sanatoria, potom jel přes Sázavu do Čihošti a tematicky to uzavřel u kostela v Zahrádce, dnes již neexistující obce pod hladinou přehrady Švihov. No a pak jsem přes Želiv dojel na chalupu. Mám připravenou i verzi, kde je věznice ve Valdicích (tam Toufara věznili) a obec Arnolec, kde se narodil. Ale to až někdy příště, to bude chtít spaní.
(vloženo 19.7.26)
Komentáře
Dobrá sledovačka, paráda.
Díky všem, byl to povedený výlet. Jak říká jecnak, není na škodu tomu ježdění dát někdy téma a jiný smysl.
Ostudné období dějin tohohle národa. Člověk tak oddaný svému svědomí, že se stal jeho mučedníkem.
Nevím, jestli sochu nepřemístili, ale v kostele vzadu (zvenku viditelná za mříží zhruba v místě věže) je Toufarova plastika od Olbrama Zoubka. Jeho poslední socha, co dělal.
Zahrádka je zvláštní místo. Byl jsem tam před pár lety, když ještě interiér kostela nebyl hotov, náhodou na bohoslužbě na květnou neděli, sloužil ji Tomáš Halík. Hlava na hlavě, úžasná atmosféra okamžiku.
Dobré si to připomínat a dávat těm našim výletům trochu hlubší smysl.
