Z Chebu do Prahy

Cheb. Město se připomíná už v r.1061, později patřilo Fridrichu I. Barbarossovi, který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes zčásti zachovaný středověký hrad (falc). V Chebu, v Pachelbelově domě na náměstí krále Jiřího z Poděbrad za Špalíčkem (dnes Muzeum ), byl 25. února 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci. Ve městě a okolí je řada zajímavých památek, třeba barokní Písečná brána, císařská falc a nebo nedaleké Františkovi Lázně s přírodní rezervací Soos. Ale na to jsem neměl čas, bylo deset hodin a přede mnou dlouhá cesta do Prahy. Tak jen pohled na špičky věží (zničeny na konci II.sv. války, obnoveny až r.2008) kostela sv. Mikuláše

Most na cyklostezce podél Ohře směrem do Sokolova

Navigace to odhadla už na začátku naprosto přesně, čas příjezdu nakonec seděl. Myslel jsem, že budu rychlejší, ale protivítr tomu nepřál.

A opět cyklostezka, vpravo Ohře. Pár vodáků jsem zahlédl, ale řeka mě příliš sjízdná nepřišla.

Elektrárna Tisová, postavená r.1959.

Za tímto valem končí krajina a začíná povrchový důl Jiří. Tuhle část cesty až do Karlových Varů jsem nezvolil příliš dobře. Zejména úsek Loučky-Jalový Dvůr je šílený stoupák.

A konečně Karlovy Vary, hotel Thermal dokončený v r.1976,centrum Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Mlýnská kolonáda, dlouhá 132m je postavena podle návrhu architekta Josefa Zítka, stavěla se postupně v letech 1871-1893. Je vedro a mám pocit, že jsem někde v Itálii...

Vřídelní kolonáda, uvnitř je zachycen hlavní karlovarský pramen, Vřídlo. Vybetonované dno říčky Teplá brání divokým průnikům vřídelní vody.

Vřídlo s teplotou 73,4 °C nejteplejším pramenem Čech. Může tryskat až do výšky 12m. Divoké výbuchy a nekontrolované průvaly karlovarského Vřídla představovaly v minulosti riziko pro okolí. Nejsilnější známá erupce nastala 2. září 1809. Síla podzemních plynů tehdy doslova vymrštila obrovské množství hmoty a zdemolovala několik okolních domů. Samovolné a nebezpečné vývěry přímo v původním řečišti říčky Teplé ohrožovaly základy okolních budov. Proto byla v roce 1982 vybudována nová jímací soustava s hlubokými vrty, které tlak Vřídla zkrotily a převedly do dnešního stavu.

Kostel sv. Maří Magdalény, se původně zde stával gotický kostel z druhé poloviny 14. století.

Selfíčko na Vřídelní kolonádě, za chvíli budu šlapat nahoru nad údolí Teplé.

Grandhotel Pupp. Objekt má dlouho historii, vznikl na místě několika starších objektů, po jejich demolici v r. 1892 byla zahájena výstavba Grandhotelu Pupp. Nový hotel byl otevřen 13. května 1894 při zahájení lázeňské sezóny.

Pohled na Karlovy Vary ze staré Pražské silnice vybudované v letech 1804–1811 na popud hraběte Rudolfa Chotka. Vpravo mohutný hotel Imperial postavený v letech 1910-12 podle plánu Ernsta Hebrarda. Na obzoru rozhledna Diana, vysoká 40m postavená v letech 1912-14. Vede k ní jedna z karlovarských pozemních lanovek.

Silnice překonává strmý svah zajímavým kamenným náspem, stoupání je rovněž na prudkém slunci dost náročné.

Krajina v okolí Doupova, levá strana je vojenský prostor. Celá cesta až do Valče je v podstatě liduprázdná, auta jsem potkal asi tři, škoda jen, že asfalt je už ve velmi špatném stavu.

Skalní výchozy Doupovských hor. Ve třetihorách tu byl vulkanický komplex, který vytvořil dnešní Doupovské hory.

Zámek a kostel Valeč. Původně zde stála tvrz, později byl vystavěn gotický hrad, jehož přestavbou vznikl dnešní novobarokně přestavěný zámek. Součástí areálu je také zámecká zahrada. Zámek je ve správě NPU a je veřejnosti přístupný.

Barokní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici byl vystavěn v letech 1722–1728 jako součást zámeckého komplexu podle návrhu italského architekta Giovanna Antonia Biana Rossa. Před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojice vysvěcený r.1730. Vznikl v dílně sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Spodní část sloupu zdobí plastiky zemských patronů sv. Ludmily, sv. Vojtěch a sv. Prokopa; ve střední části je Panna Marie, sv. Vít, sv. Václav a sv. Jan Nepomucký. Nejvyšší část sloupu představuje Svatou Trojici, tedy Otce – Boha, syna Ježíše Krista a Ducha svatého, který je znázorněn holubicí. Plocha bohužel slouží jako parkoviště.

Krajina Českého středohoří u Loun. V pravé části fotografie je vrch Ranná.

Cítoliby v pozadí kostel sv. Jakuba Většího, před ním sloup Nejsvětější Trojice asi z r.1715 který opět podle návrhu F. M. Kaňky vytvořil Matyáš Bernard Braun. V roce 1720 získal Cítolibské panství rod Pachtů z Rájova. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu v které působila řada hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro cítolibské skladatelské školy. Patří do ní Jan Janoušek, Jan Adam Gallina, Jan Nepomuk Vent, Jakub Lokaj a mnozí další.

Panenský Týnec, nedokončená stavba gotického konventního kostela kláštera klaristek. Stavba, jenž nese znaky parléřovské stavební huti nebyla nikdy dokončena kvůli vypuknutí husitských válek.

Klášter, založený již roku 1280 byl zrušen r.1783 a změněn na zámek. Sedmiboce uzavřený presbytář kostela, jehož stavba započala v roce 1382 dodnes nese otvory pro stavební lešení a vzdoruje povětrnosti..

Monumentální barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky postavený v letech 1727–1744 . Ve Zlonicích také pobýval hudební skladatel Antonín Dvořák. Zdejší dlážděné silnice mě ale moc nepotěšily.

Kralupy nad Vltavou, kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava, je jednolodní pseudogotická cihlová stavba z let 1894–1895. Kostel není orientovaný, presbytář míří k severu. Už jsem skoro doma, zbývá poslední kopec a asi dvacet kilometrů. Voda už mě došla, ale to dám, nezastavujeme ,máme zpoždění, blíží se soumrak.