Sobotní hlavní cíl, Socha Jelen u Jelení hory u Hodic.
Původně jsem chtěl jet po zelené trase, která je přes silnici až k soše Jelen, ale po pár metrech jsem věděl, že to nepůjde. Při cestě zpět jsem objevil tuto ceduli, bylo to kousek, tam jsem se na to jel po louce s kolem podívat.
Tato a šest fotek jsou u pramene Moravské Dyje.
Plastika Zrození.
Abych neurazil, vypil jsem dva hrnky. Voda z křišťálové studánky chutná trochu lépe.
Před Pensionem Dyje.
Ta a ta pod ní byly kousek od sochy Jelen, nevím co znázorňují.
Normálně to nedělám, ale Hodické salámy jsou asi tak slavné jako Pohořelický kapr.
Když jsem tam byl bylo to zavřený, takže jenom fotka přes plot.
Popis je na předchozí fotce, je to v Telči po omezenou dobu.
Zmrzlina u Itala na náměstí v Telči, pořád je to na stejném místě.
V sobotu jsem měl sladkýho dost, tak to chtělo změnu. Obsluhovala tam taky jedna krásná servírka s brýlemi a dlouhými černými vlasy, chodila tam v tílku, tak jsem se při čekání na jídlo mohl kochat jejími vnadami- bylo na co koukat.
Mapy.com mě pustily k této ceduli, která je před bránou k vodní nádrži Nová Říše.
Brána byla otevřená, kamery tam neměly, tak jsem šel pár metrů za bránu (kam se sice nesmí) a ten kousek vodní nádrže Nová Říše, co jsem viděl, jsem si zvětšil na maximum v telefonu, aby to bylo co nejvíc vidět a udělal jsem si fotku na památku. Tu fotku mě nemůže nikdo vyčítat.
Toto byl nejdelší výlet, co jsem jel s karbonovým Divergem.
Ti, co mě tady sledují, vědí, že kolem letních prázdnin podnikám výlet s kolem do Telče a vždy k tomu přidám nějaký bonus navíc. Tentokrát byl hlavním cílem Jelen u Jelení hory u Hodic. Zmrzlina u itala na náměstí v Telči byla taková “třesnička na dortu”. Tentokrát jsem jel s karbonovým Divergem- ten ještě v Telči nebyl. A stejně jsem věděl, že budou nějaké lesní- polní cesty a na to jsou širší pláště lepší. Chvílemi byla i jízda po louce, to bylo taky fajn. A když jsem byl v těch Hodicích- řádně jsem si to tam prohlédnul a ochutnal zdejší zmrzlinu. Posílen zmrzlinou jsem jel z Hodic do Telče po hlavní silnici. A udělal jsem dobře, aut moc nejezdilo, na to, že to byla hlavní silnice, tak jak silnice vedla z kopce, sjel sem to bez brždění. Tentokrát byly teploty znatelně příjemnější, než při minulé jízdě do Boskovic. Foukal i takový ochlazovací vítr, který nezpomaloval, ale příjemně ochlazoval. Do Telče jsem přijel na pozdní oběd, ale nevadí. S karboňákem se jelo celou cestu moc fajn. Příští měsíc pojedu do okresu Znojmo k jedné z nejkrásnějších staveb, co v tomto okrese je, někteří už asi správně tuší, co mám za příští hlavní cíl.
(vloženo 12.7.26)
Už jsem to tady psal. Tak Jeden článek k tomu. Při přepravě se musí jedno ucho demontovat a musí se vlézt dovnitř toho psa není to jednoduché.
Tradičně pěkně zpracovaný popis. Některá místa jsem poznala, navštívila jsem je cestou do Telče a k prameni Dyje. Vulpes má nějaké divně velké uši, jak je to vlastně velké? Zmrzlina byla zasloužená, pěkná porce kilometrů a hezká trasa. Ať ti to jezdí! :-)
Michal Old: Vulpes je pěkný macek: délka 7,5 metru a váha 4tuny
Kotwík: díky, snažím se
Aduldinho: to rád slyším
Vrazdit: je to tak, chtěl bych vidět, jak to stěhovali
Vulpes byl posledně (ještě snad asi před týdnem?) ve Zlíně, takže Telč přebírá štafetu… nevypadá to, ale je to potvora veliká :)
Kožuch jede, dobrá práce, Vulpes pěkné dílko.