Přibyslavice na řece Jihlavě kousek před Třebíčí. Po obloze se honily mraky a bylo docela chladno.
Kaplička v Číchově. Když vykoukne sluníčko, hned to vypadá líp!
Nádherný, ale docela vylidněný kraj. Tady ani auta v neděli nejezdí.
Kulovité nebo žokovité balvany jsou vypreparovaná jádra velkých bloků horniny, které v průběhu dávné minulosti rozpukaly a zvětraly, až z nich zůstaly jen tyto „malé" a odolné části.
Borovice v bramborovém poli.
Budišov - zámecký park
Pomník za šťastný návrat. Pomník u Budišova byl odhalen v roce 1916 z vděčnosti za to, že se uvedený muž Tomáš Macek šťastně vrátil domů z bojů v první světové válce.
Kamenolom v Kamenné zpracovává durbachit. Jedná se o nejpozoruhodnější vyvřelou horninu v Českém masivu. "Tato hlubinná vyvřelina je tvořena převážně draselným živcem, tmavou slídou (biotitem) a kolísavým obsahem křemene. Právě množství křemene určuje, zda horninu budeme nazývat syenitem (nízký obsah křemene) nebo žulou. Bílý živec tvoří v tmavé hornině nápadné větší zarostlé krystaly a jejich srůsty (porfyrické vyrostlice). Protože se však množství křemene určuje mikroskopicky nebo rozpočtem z chemické analýzy, lze obecně použít označení žulosyenit (granosyenit)."
Kameny před Tasovem.
Věž Tasovského kostela
Odpoledne převažovalo slunečné počasí, ovečkám z Holubí Zhoře přišel stín vhod.
Podruhé v Přibyslavicích, odtud je to domů už jen s kopce :-)
Větrná neděle mě vytáhla k výjezdu vlakem na Vysočinu. Z Třebíče jsem pak jela na kole podél řeky Jihlavy do Přibyslavic, podél železniční trati do Bransouze a přes kopečky skoro až k Velkému Meziříčí. Pak už jsem s větrem v zádech dojela do Přibyslavic u Bíteše a s kopce domů.
V oblasti na jih od Meziříčí je nádherná krajina posetá kamenitými ostrůvky kde mezi obrovskými balvany rostou převážně borovice. Moc se mi tam líbí a ráda tím krajem projíždím, až budete mít někdy tímto směrem cestu, tak nejlépe přes Hodov do Budišova :-)
Gůgl mi prozradil původ těchto ostrůvků: https://www.turistikavm.cz/…a/653-kameny
(vloženo dnes)