Lipany a Český Brod

Cesta Vidrholcem do Úval . Ve Vidrholci byli ve středověku vysazeny nové vsi, zde bych stál kolem r.1346 v polích osady Hol, její pozůstatky jsou dodnes patrné.

Vysílač Liblice B z Přistoupimi. Vysílač Liblice B byl určen pro pokrytí většiny Čech stanicí Praha Československého rozhlasu na středních vlnách. Vysílací technologie byla osazena dvěma vysílači domácí výroby Tesla Hloubětín SRV750, které umožňovaly sdružený provoz 2x 750kW (přes den) ale od konce 20. století se z úsporných důvodů vysílalo celodenně jen s výkonem 750 kW.

Kotevní blok. Stožáry podle návrhu Ing. Jana Šťovíčka mají rozteč 120 m a vytváří směrový systém s vyšším vyzařováním směrem na jihojihozápad. Samotné stožáry nevysílají, anténa je patentovanou konstrukcí ARPO (anténa s regulovatelným proudovým obložením), nosný stožár je obklopen klecí z drátových vodičů.

Vysílače jsou s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v Česku. Stožáry jsou vybaveny švédskými motorovými výtahy ALIMAK. Výtahy jezdící až do výšky 350 m jsou tak také nejvyššími výtahy v Česku.

Vysílač Liblice B byl postaven v letech 1975 až 1976 na místě předchozího stožáru konstrukce Blaw-Knox. Z jeho technologického vybavení byl použit anténní domek. Vysílání bylo poněkud nedůstojně ukončeno 31. prosince 2021 ve 23:59:59 prostým vypnutí v "půlce slova" a původní technologie sešrotována . Po dlouhé odmlce bylo 27. září 2023 vysílání obnoveno na původní frekvenci 639 kHz, ale jen pro soukromé rádio (Country Radio) a s novým tranzistorovým vysílačem o mnohem menším výkonu, pouhých 10 kW. Provoz stanice Country Radio byl ukončen 31. března 2025. Od té doby vysílač opět nevysílá a další jeho osud je nejistý.

Lipanská mohyla. Lipanská mohyla se tyčí na severním svahu Lipské hory. Byla odhalena roku 1881,na památku bratrovražedné bitvy u Lipan, která se zde odehrála 30. května 1434 (8.6. podle současného kalendáře) a v které padl vojevůdce Prokop Holý. Svým vzhledem připomíná Žižkovu mohylu u Přibyslavi.

Cesta na Lipany. Nahoře na kopci, ve výhodnější pozici stála vozová hradba radikálů. Panské jednotě se je ale podařilo předstíraným útěkem ze svého postavení vylákat. Vojáci pronásledující dolů z kopce domněle prchajícího nepřítele byli zaskočeni jeho náhlým obratem a jízdou, která je napadla z boku.

Dnešní cest z Vitic do Lipan. Tady někde bitva skončila, vojáci radikálních husitů se už nedokázali vrátit nahoru do vozové hradby a jen malé části se podařilo uprchnout směrem ke Kolínu.

Výhled z Lipské hory k severozápadu. Zde před bitvou leželo vojsko husitských radikálů, vlevo dole za nynější cestou (stromořadí) vojsko panské jednoty.

Část pamětních desek na mohyle.

Český Brod, kostel sv. Gotharda. Kostel sv. Gotharda stojí na místě románského kostela postaveného kolem roku 1135, jenž byl v polovině 14. století přestavěn na gotický trojlodní kostel, v 17. století opraven renesančně a nakonec ve století 18. století také barokně.

Zvonice v Českém Brodě. Renesanční zvonice, byla postavena v letech 1578–85 místním kamenickým mistrem Pavlem na dnes zrušeném hřbitově u kostela sv. Gotharda. Věž je 40 metrů vysoká o stranách 8×8 metrů vystavěná z pískovcových kamenů. Uvnitř je zavěšen zvon „Marie“ z roku 1689 od náchodského mistra zvonaře Jeremiáše Schrottera.

Český Brod, masné krámy. Místo středověkých masných krámů z 13. století dnes připomíná úzká ulička uprostřed domovního bloku mezi Husovým náměstím a náměstím Arnošta z Pardubic. Ve druhé polovině 16. století získali novou vstupní bránu z jižní strany, opatřenou znakem řeznického cechu, která se dochovala dodnes.

Secesní památník Prokopa Velikého v Českém Brodě je dílem sochaře Karla Opatrného. Byl slavnostně odhalen 3. července 1910 Husově náměstí v Českém Brodě.

Zachycuje husitského vojevůdce v životní velikosti na vrcholu podstavce z hořického pískovce ve tvaru skály spolu s bronzovým torzem husitského válečného vozu. Prokop Holý drží v levé ruce pavézu, která po svém obvodu zachycuje začátek husitského chorálu: ´Ktož sú Boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha ...´.

Na podstavci pomníku jsou vytesány tři nápisy. První, výše umístěný říká: "Prokop Veliký, slavný vůdce Táborů,padl u Lipan 30. května 1434" Dole je další nápis: "Kde ztratil národ Prokopova věku svá vojska lidová, své svobody potomstvo mdlé, čekajíc obrody, památník tento postavilo z vděku", a pokračuje třetím nápisem na zadní straně podstavce: "3. července 1910 - Českobrodsko

Vozidla města mají originální registrační značky.

Dvůr Hostín, který je dnes součástí Úval byl v minulosti považován za rodiště Arnošta z Pardubic. Při příležitosti 500. let od jeho úmrtí 30. června 1864 zazněl návrh, aby byl v obci Arnoštovi postaven pomník. Slavnostní odhalení pomníku se pak konalo 30. června 1869. Pomník původně stával na východním okraji Úval u železniční trati v blízkosti dvora Hostína. V roce 1995 byl zchátralý pomník rozebrán a opraven od r.1997 stojí před rodným domem Marie Majerové v historickém středu města na náměstí, které nese jeho jméno.

Náměstí v Úvalech. Úvaly byly v 19.st. centrem drobné těžby železné rudy, v jejich okolí po r.1841 těžilo až osm dolů. Nejvýnosnějším prý býval důl Segen Gottes (Boží požehnání) na okraji Vidrholce. Těžba skončila s vyčerpáním ložiska r. 1871 a pozdější pokusy o obnovu těžby skončili nezdarem.