Modří koně
Přidat foto
"Víš, tam nahoře sídlí Velký Manitou a chová stádo koní, modrých koní... Nikdo je neosedlá, nikdo je zkrotit neumí, jen nebeští jezdci " (Filip Jánský)
Cestou na sraz na Kuks, ...
... za Červenou lávkou ...
... jsme viděli Modré koně.
Pevnost Josefov
Obratné kozy na náspech v Josefově :-)
Kuks
Zmrzlina s Pepou Hrabačovem ve Dvoře Králové byla moc dobrá, smetanová :-)
Les Království
Ze Dvora Králové jsem jela vlakem domů. Do stovky mi chybělo 7 kilometrů... Pepo, nevykašlala jsem se na to! Vystoupila jsem už ve Střelicích a tu stovku jsem naším Údolím za tmy pod hvězdami dotáhla. Měsíc se vyhoupl nad kopec, když jsem dojížděla k domu :-D
Film nikdy není tak dobrý, jak kniha. A druhý film nikdy nezanechá takový dojem, jako ten první. Tak, jak neuvidím zpívat Céline Dion – viděla jsem černobílý Titanic (1953) a nechci to vidět podruhé, neuvidím ani Tmavomodrý svět. Mám-li si představit Prcka, tak jako Hrzána v Nebeských jezdcích (1968). Kdo má OnePlay, tak tady ten film je.
No, a když už se modří koně objevili na hradeckém „Serpentine“, nezaváhali jsme a byli se na ně podívat. Dlouho tam určitě nepobudou ;-)
(vloženo 4.4.26)
Komentáře
To tento rok mám v nohách 240 km v nohách a Bára tak 1000 km
Krásná práce, smekám.
Dvojka v topu, naše kola takové „šedé“ myšky oproti tvému, to úplně to foto rozzářilo! ;-)
Paráda, Baruš, díky za výlet a za organizaci cesty, byla mi opět čest tě doprovázet! Díky těm tvým koním jsme to měli o 10km dál do Třebovej a já pak od vlaku v Těchováku sotva pletl nohama! ;-)
Vapesi, ve vlaku to šlo :-)
Miťo, musela jsem je tam na fotku dotáhnout. Naštěstí jsem si pamatovala, kde to je :-D
Kožíšku, pěkný výlet sis udělal :-) Zelenou přes Čertův most jsem kdysi s kolem šla. Tuším, že u těch skal jsme radši přebrodili na druhý břeh, kde to bylo schůdnější. Jet s etam moc nedá, terén není na kolo a překvapuje mě, že se tam dostali s nějakými peklostroji. Nejspíš to byl někdo ze správy parku, to bych tak viděla nejreálnější :-D První výlet s kolem na Divokou Oslavu jsem kdysi podnikla po červené od Vlasáka, nakonec se mě podařilo pronést/protlačit kolo až na Lamberk, ale byl to na skalách boj a dvakrát jsem radši přebrodila na druhý břeh. Časem jsem si ale najela komfortní cestu od Dalešické přehrady do Kralic přes hrady. Dalo se dojet až úplně k vodě kolem Sedleckého hradu a na druhé straně se bez pár desítek metrů dalo na Lamberku jet taky (viz.obr). Dnes je to už nemožné a jezdím někdy jen na vyhlídku u Glorietu ze Sedlece (a stejnou cestou zpátky). Koukám, že to je u altánu prosekané, tak snad je konečně i od tama něco vidět.
Užila sis to Báro. Já včera taky cesta od Vicenického Žlebu k Čertově mostu byla asi nejhorší i pešky to byla zabíračka- skrz ty popadaný stromy- cesty na šířku dvou chodidel a ještě to bylo strmý.Několikrát jsem musel přejít přes potok po “mostu” z naskládaných větví, ale udrželo mě to, boty jsem ve vodě nesmočil. Jak jsem šel od Čertově mostu ke Glorietu, tak na červené cestě proti mě jely dvě motorky a jedna terénní čtyřkolka. Čuměl jsem na to s otevřenou pusou. Můžeš se podívat, co jsem nafotil. Do Náměště jsem jel za protivětru přes ten Sedlec je to sice trochu dál, ale mnohem lepší cesta( po silnici). A na závěr jsem si vystál frontu na zmrzlinu, jsem rád, že už ji tam prodávají.
