Jizerská 70

Pro mnohé z vás stará známá cesta, ale na kole jsem se do Jizerek vydal v podstatě potřetí, přestože na běžkách je mám prozkoumané skoro celé. Tak třeba to bude pro někoho podobného inspirativní.

Trasu jsem zvolil Bedřichov – Kristiánov – Knajpa – Jizerka – Jakuszyce – pod Cicha Rownia – pod Kopa – pod Stog Izerski – Vidlicová cesta – po Smrkové na Předěl – Smědava – zabiják na Knajpu – přes Máří a Hřebínek zpět do Béďova kolem Šámalky.

Necelých 70km, 1000 výškových. Kombinace všech povrchů – asfalt lepší i horší, šotolina, menší a větší šutry, krásné lesní cesty a besídka v rašeliništi.

Překvapilo mě, jak málo je všude, ale hlavně v Bedřichově, lidí. Ze zimy jsem zvyklej, že po půl deváté není kde zaparkovat, ale i přes naprosto ideální počasí v neděli kolem půl desáté na centrálu tak 5 aut. O něco víc nahoře na Maliníku, dá se tak ušetřit pár výškových metrů po Vládní, předpokládám.

Takže i na Jizerské magistrále, kde je to v zimě o hůlky, jsem jel často úplně sám a mohl vychutnávat přírodu. Zastávka u Honzy na Knajpě (na posledních běžkách mě jeho samoobslužný box zachránil – když jsem bral lyže ze sklepa, nechal jsem tam batoh úplně se vším, prostě génius) nesmí chybět.

Pak dolů po Kasárenské a pozor, Soušská silnice je opravdu silnice. Zkratkou po Hraniční na Jizerskou, která vede kolem kolem vrchovišť, hodně mi to připomíná Šumavu, trochu i Yellowstone :) (alternativní cesta je po Promenádní kolem bunkru – jsou tam lepší výhledy do kraje, ale zase ne tak hezké to bezprostřední okolí).

Na Jizerce na žlutou a hledat směr Karlovský most-Orle. Tady začalo lidí přibývat, hlavně Poláků. O tom až dál. Cesta k mostu je hezká s odtokovými kanály pro zpestření, pak se mění ve velké placaté šutry, ale na MTB pořád pohodinda. V řece vede granica panstwa, takže odteď za zloté.

Přijde mi, že celkově na polské straně mají cesty dost jiný povrch – štěrk je celkově hrubší, nechávají i větší šutry nebo starou dlažbu. Po CZ straně to je až na Jizerku v podstatě na silničku.

Na polské straně najednou násobně víc lidí, po připojení na červenou směrem na Orle naprosto jednoznačně. Spousta lidí všeho věku, zajímavé.

Orle – Jakuszyce je taková klasika, pořád mírně do kopce až na biatlonový stadion. Zázemí je tu perfektní – jídelna (ujde, dá se platit kartou), záchody a věřím, že by v půjčovně/bi­keshopu uměli pořešit nějaký urgentní technický problém.

Nahoru dolním duktem koňské cesty (chtěl jsem horní, ale ta je zavřená) na rozcestí a pak pořád dál. Tady už lidí ubylo, ale co 10 minut jsem někoho potkal.

Po hlavní pod Kozie Grzbiet a pak dolů směrem na žlutou, kde cyklotrasa uhýbá. Žlutá vede dál pod sněžné jámy, kde je ta nejdobrodružnějí část cesty – přechod hranice.

Toho jsem se celkem bál, protože ráno trochu pršelo a po cestě byly louže. Takže jsem měl v hlavě i plán B zahrnující vytažení kola na Smrek a přechod tam. Ale usmálo se na mě štěstí a těsně přede mnou přijela shora od Stogu polská trojice a šla přede mnou, takže jsem viděl, že se to přejít dá (jinak za posledních pár km jsem nepotkal živou duši, nádherný klid tam byl).

Připadal jsem si trochu jak Král Šumavy. I přes celkem sucho to byla docela zábava. Pokud je to suché, je to měkké, pokud už tam stojí voda, tak rozhodně nešlapat a ideálně ani nevést kolo skrz. Jednou takovou „louží“ jsem kolo protáhl, protože nebylo kudy jinudy a okamžitě šlo po kotouče do rašeliny. Ale je to jenom cca 200m a dalo se přejít celkem suchou nohou.

Jakmile jste za hranicí, už je cesta kamenitá a je vyhráno. Podél hranice se jde ještě asi dalších 200m do kopce – velké šutry, nesjízdné, potřeba vytlačit. Ale jak se dostanete na Vidlicovou cestu, tak už je to pohoda. Sem tam kořen nebo šutry, ale dá se to v pohodě jet.

U konce Nebeského žebříku ze Smrku pak začalo být zase dost lidí, někteří koukali, jak se tam ten Jožin z bažin vzal, když je sucho :). Cesta přes Předěl na (po zelené) na Smědavu je pohodová. Ze Smědavy zpátky na Knajpu jsem to vzal kratší cestou přes Štolpišskou silnici. Nahoře je sice zákaz pro cyklisty, ale je to spíš jednosměrka, protože je to fakt krpál, tak aby cyklisti ve sjezdu někoho nesejmuli.

Dolů přes Máří a Hřebínek už je to tak na vyjetí, vyhlídky jsou o něco horší než v zimě, kdy není listí. Bohužel tam je často i v zimě vidět asfalt, takže povrch nepřekvapil. U Hřebínku narváno, spousta lidí na mopedech (doslova frajer v žabkách na e-fullu).

Celkově vyjížďka krásná, příště možná zkusím v opačném směru, nebo nějak přes ten Smrk, tam bych chtěl. Tak jezděte, Jizerky jsou super!

Trasa tady: https://mapy.com/s/kudakepaku